Stručný harmonogram (podrobněji včetně anotací viz níže)
Pondělí 4. října 2021:
9-10
Registrace
10-10.45
Zahájení
Přežije terapeutická komunita reformu psychiatrické péče?
Martina Richterová Těmínová
10.45-11.30
Účinné faktory a základní charakteristiky terapeutické komunity
Kamil Kalina
11.30-12.00
Přestávka
12.00-12.30
Kecy, prdy, beďary aneb co s terapeutickými komunitami, pokud by tzv. reforma psychiatrické péče byla skutečnou reformou?
Josef Radimecký
12.30-13.15
Environmentální enrichment jako možné východisko změn v rezidenční léčbě závislosti
Jiří Dvořáček
13.15-14.15
Přestávka
14.15-14.45
Není komunita jako komunita
Johana Růžková, Tomáš Kašpar
14.45-15.15
Specifika práce ve skupině klientů s duální diagnózou
Martina Kopasová, Patrik Folíř
15.15-15.45
Občanské hodnoty v terapeutické komunitě
Martin Hulík
15.45-16.15
Diskuse, organizační pokyny k večernímu programu, konec odborné části prvního dne
18-23
Společný večer pro účastníky konference v Café Therapy s rautem Dress code: casual
Úterý:
9,30 – 10
Terapeutická komunita – láska na celý život
Aleš Kuda
10 – 10,30
Není to procházka růžovým sadem aneb má cesta zotavení. Peer program pro klienty s poruchou osobnosti
Klára Hassmanová, Petra Šindelková
10,30 – 11
Komunita v online prostředí, aneb urychlovač komunikačních částic: rodina – instituce – škola
Helena Bělasová, Jan Horák
11- 11,30
Přestávka
11,30 – 12
Kolik tradice a kolik inovace snese moderní terapeutická komunita?
Karel Chodil, Dan Randák, Jan Šíp
12-12.30
Nezbytné součásti terapeutické komunity pro lidi se závislostí
David Adameček a kolektiv autorů ze Sekce TK A.N.O.
12.30-13
závěrečná diskuse, zakončení konference
Program včetně anotací:
Pondělí 4. října 2021:
9-10
Registrace
10-10.45
Zahájení
Přežije terapeutická komunita reformu psychiatrické péče?
Martina Richterová Těmínová – SANANIM z.ú.
Ve svém příspěvku se podívám na třicetiletý vývoj Terapeutické komunity Němčice očima zakladatelky komunity v kontextu společenských změn a vývoje oboru. Zaměřím se na jednotlivé etapy vývoje komunity, pokusím se o reflexi současného stavu komunit v ČR a jejich místo v systému péče v souvislosti s reformou psychiatrické péče. Příspěvek zakončím zamyšlením nad základními principy, které je nezbytné ve filosofii komunity zachovat tak, aby byly komunity nadále jedinečnou službou a nestaly se standardní dlouhodobou ústavní péči s komunitními prvky.
10.45-11.30
Účinné faktory a základní charakteristiky terapeutické komunity
Kamil Kalina – SANANIM z.ú.
Autor oživuje známé přehledy účinných či terapeutických faktorů terapeutické komunity především s ohledem na reparativní funkce TK v podání Camplingové a Haigha a v porovnání s dalšími výzkumy účinných faktorů (Kooyman, Yalom) a rovněž se základními charakteristikami terapeutické komunity podle inventáře De Leona a Melnicka. Analyzuje jejich souvislosti či rozpory s konceptem úzdravy (recovery). Připomenutím inventáře De Leona a Melnicka autor sleduje možnost opakovat po 15 letech výzkum na téma „Jsou terapeutické komunity v ČR terapeutickými komunitami v mezinárodním porovnání“, který prováděl pro účely své habilitační práce.
11.30-12.00
Přestávka
12.00-12.30
Kecy, prdy, beďary aneb co s terapeutickými komunitami, pokud by tzv. reforma psychiatrické péče byla skutečnou reformou?
Josef Radimecký – TK White Light, White Light I z.ú.
V posledních letech je v psychiatrických, ale i v adiktologických kruzích hojně skloňován pojem „reforma psychiatrické péče“. Ta se zaklíná snahou změnit stávající systém psychiatrických služeb ve prospěch a se zohledněním potřeb klientů. Tzv. reforma tedy vychází z ušlechtilého východiska, ale z toho vycházela třeba i myšlenka komunismu… V praxi se však zdá, že se zástupci psychiatrie, kteří se do této tzv. reformy zapojují, snaží hlavně zajistit svoji existenci či prosazení svých ideálů (což se v podobných procesech i v jiných oborech pravděpodobně děje běžně). V důsledku toho mezi sebou soupeří nejméně dva názorové tábory, prosazující dva hlavní extrémy:
1) stávající služby nechme tak, jak jsou + vytvořme nové typy služeb (např. CDZ) nebo
2) zrušme všechny pobytové služby, protože všechny problémy pacientů/klientů vyřeší terénní či komunitní služby.
V příspěvku přednesu argumenty, které oba výše uvedené extrémy vyvrátí (tedy ve světle tvrzení, že reagují na potřeby klientů). Dále představím návrh změn stávajícího systému zejména pobytových služeb, pokud by reforma psychiatrické péče byla skutečně reformou reflektující potřeby klientů a ne jen zájmy pracovníků v oboru psychiatrie. Specificky se pak zaměřím na roli terapeutických komunit vycházející ze sledovaných potřeb klientů, jejichž potenciál dosud nebyl v ČR – při snahách o tzv. reformu (tj. změnu, nápravu, zlepšení či přetvoření) stávající sítě nejen psychiatrických služeb – rozpoznán či reflektován.
12.30-13.15
Environmentální enrichment jako možné východisko změn v rezidenční léčbě závislosti
Jiří Dvořáček – PL Červený Dvůr
Současné programy rezidenční léčby pro závislé (ve zdravotnických zařízeních i v terapeutických komunitách) stále vycházejí z představy o potřebě přísných pravidel a programové struktury, mnoho terapeutů považuje přísnost a stenizující charakter léčby za nutný parametr léčby. Takovéto uspořádání léčby je nutně spojeno s méně kompetentní rolí klienta, než by odpovídalo běžné roli dospělého člověka. V příspěvku je představen koncept environmentálního enrichmentu jako ověřený a moderní způsob zlepšování stavu mnoha psychiatrických poruch. Enviromentální enrichment dokládá působení pozitivního, podpůrného, inspirujícího prostředí, současně zvyšujícího well-being, tedy zásadně odlišného prostředí, než je tradičně mnoha kolegy vyžadován v protidrogové léčbě. V příspěvku se stručně zamýšlíme nad možnostmi změn rezidenčních programů tak, aby působení environmentálního enrichmentu mohlo být maximální.
13.15-14.15
Přestávka
14.15-14.45
Není komunita jako komunita
Johana Růžková, Tomáš Kašpar – BONA, o.p.s., Duální stoly
Podle různých zdrojů trpí asi dvě třetiny osob se závažným duševním onemocněním (SMI) zároveň závislostí neboli tzv. duální diagnózou. Ideální formou péče o takové osoby je tzv. integrovaný model péče zajišťovaný multidisciplinárním týmem, ať už v terénní nebo pobytové formě. V České republice je ovšem takových týmů a zařízení jen velmi málo a realitou zůstává, že se klienti s duální diagnózou často pohybují buď v úplném marastu tzv. návazného modelu, kdy je v jedné instituci léčena jedna z diagnóz, ovšem léčený je pak často v léčbě znevýhodněn a brzy ji opouští, načež je „převelen“ na léčbu druhé diagnózy (typicky „příliš psychotičtí“ klienti adiktologů nebo „příliš závislí“ klienti center duševního zdraví nebo psychiatrických léčeben), a nebo v poněkud nepřehledném terénu tzv. paralelní péče, kdy jeden typ podpory zajišťuje jedno a druhý jiné zařízení, přičemž koordinace péče často spadá na samotného klienta.
Příspěvek se věnuje popisu formování, zrodu a fungování specifického programu pro podporu v abstinenci u klientů s duální diagnózou v rámci komunitního chráněného bydlení BONA, o.p.s. Organizace poskytuje zhruba stovku chráněných lůžek v Praze klientům s diagnózou z okruhu psychóz, zpravidla opouštějícím po dlouhodobé hospitalizaci brány léčeben, přičemž asi polovina z lůžek je poskytována formou tzv. komunitního bydlení, tedy podporovaného spolubydlení zhruba 10 – 15 klientů v rámci jednoho bytu nebo objektu. Služba je definována jako chráněné bydlení se sociální rehabilitací, jejím cílem tedy není léčba duševní nemoci ani závislosti, nicméně zejména kvůli trvalému tlaku na snižování kapacit lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích dochází k tomu, že do ní nastupují nezřídka i klienti na hraně recidivy ať jedné, či druhé diagnózy. Podělíme se tedy o své zkušenosti s vytvářením „znouzectnostního programu“, v němž se prolínají prvky case managementu, harm reduction, léčby závislosti i psychoterapie v prostředí ne zcela nepodobnému terapeutické komunitě.
14.45-15.15
Specifika práce ve skupině klientů s duální diagnózou
Martina Kopasová, Patrik Folíř – Kolpingovo dílo České republiky z.s.
Příspěvek je o práci s klienty s duální diagnózou na základě zkušeností z TK Sejřek. Popisuje rozdíly skupinové terapie ve srovnání s klasickou klientelou lidí se závislostí. Představuje typického klienta s DD v TK Sejřek a to, jak se psychóza odráží na osobnosti a fungování klienta. Pojmenovává cíle skupinové práce a její úskalí – jak uzpůsobit svoje terapeutické ambice a očekávání, jak přistupovat k vedení skupiny. Věnuje se i vytváření bezpečí – základnímu předpokladu skupinové práce lidí se psychózou.
15.15-15.45
Občanské hodnoty v terapeutické komunitě
Martin Hulík – SANANIM z.ú.
Příspěvek se zabývá hodnotami v terapeutické komunitě v minulosti a současnosti a hledá paralely s hodnotami občanské společnosti. Jak se vzájemně ovlivňují klienti, tým a organizace? Jaké hodnoty si klienti odnáší do dalšího života?
15.45-16.15
Diskuse, organizační pokyny k večernímu programu, konec odborné části prvního dne
18-23
Raut v Café Therapy
Úterý:
9,30 – 10
Terapeutická komunita – láska na celý život
Aleš Kuda – NEO Centrum
Poměrně dlouho jsem se pohyboval v TK, především v TK Němčice a TK Karlov. Před 4 roky jsem zakládal první kliniku NEO Centra, s ambicí zakomponovat část komunitních prvků do našeho krátkodobého programu. V příspěvku se pokusím o první zhodnocení, jak to vlastně dopadlo.
10 – 10,30
Není to procházka růžovým sadem aneb má cesta zotavení. Peer program pro klienty s poruchou osobnosti
Klára Hassmanová, Petra Šindelková – Kaleidoskop z.ú.
Příspěvkem bychom rády přiblížily, jaká byla naše motivace pro založení svépomocné skupiny pro klienty s poruchou osobnosti. S jakou klientelou se setkáváme a jaké máme podmínky pro vstup do programu? Přiblížíme strukturu programu a naše praktické zkušenosti. Stěžejním bodem bude osobní příběh bývalé klientky Terapeutické komunity Kaleidoskop, která pracovala rok a půl jako peer konzultant v tomto projektu.
10,30 – 11
Komunita v online prostředí, aneb urychlovač komunikačních částic: rodina – instituce – škola
Helena Bělasová, Jan Horák – TK Exit, Slezská diakonie
TK Exit je terapeutická komunita pro děti a mládež, která se snaží o pomoc a podporu dětem a mladým dospělým v obtížné situaci spojené s užíváním drog, alkoholu, hraním a sázením. Formálně využívá prvky komunitní režimové terapie s individuálním terapeutickým přístupem ke každému dítěti v kombinaci s velmi intenzivním zapojením rodiny a blízkých. Věková struktura našich klientů je 14-19 let.
V rámci našeho příspěvku bychom rádi představili, jakým způsobem využíváme online prostředí v různých možnostech využití. Za nejpodstatnější oblasti využití považujeme:
1. Propojování a zlepšovaní vztahů klientů s blízkým prostředí, jako je především rodina, ale i širší rodina, přátelé a odborníci z institucí, odkud klienti přichází – pomocí aplikací jako je Skype, WhatsApp, Zoom či Google Meet, jsme schopni garantovat pravidelné rodinné konverzace nad terapeutickým kontraktem a propojovat je s offline návštěvami a rodinnými víkendy.
2. Vzdělávání klientů, tvorba a realizace jejich individuálních vzdělávacích plánů ve spolupráci se školami.
3. Návaznost služeb a rozšiřování vědomí o službě včetně síťovaní.
Zároveň bychom chtěli představit krátkou historii toho, jak celý koncept vznikal, jaký vliv měla situace související s pandemií COVID19.
Na závěr bychom chtěli shrnout pozitiva a možná úskalí online konceptu v naší službě a podpořit diskuzi s posluchači. Bude pro nás a věříme, že i pro plénum nesmírně cenné sdílet své pohledy na využití online kontaktů v dosavadní praxi rezidenčních služeb.
11- 11,30
Přestávka
11,30 – 12
Kolik tradice a kolik inovace snese moderní terapeutická komunita?
Karel Chodil, Dan Randák, Jan Šíp – TK Karlov, SANANIM z.ú.
V příspěvku se zabýváme otázkou jak se proměňující síť adiktologických služeb a proměňující se generace klientů promítá do programu terapeutické komunity pracující s cílovou skupinou klientů od 16 let. Kolik inovací snesou pevné základy specifické služby, jakou terapeutická komunita bez pochyby je? Jak moc je nutné inovovat program terapeutické komunity, aby to byla služba odpovídající proměnám cílové skupiny klientů a zároveň zůstala terapeutickou komunitou? Na konkrétních příkladech bude společně s posluchači hledat odpovědi.
12-12.30
Nezbytné součásti terapeutické komunity pro lidi se závislostí
David Adameček (TK Advaita) a kolektiv autorů ze Sekce TK A.N.O.
Příspěvek navazuje na sdělení na konferenci pracovníků TK v Telči v roce 2017. Od té doby došlo k dalšímu vývoji zejména v oblasti standardů odborné způsobilosti, který ještě více vyžaduje, aby se společenství našich terapeutických komunit shodlo na tom, co činí terapeutickou komunitu terapeutickou komunitou, a přijalo to za své. Příležitostí je využití seznamu tzv. nezbytných či základních součástí TK (orig. essential elements), který vychází z dotazníku SEEQ (Survey of Essential Elements Questionnaire. George De Leon, Ph.D. a Gerald Melnick, Ph.D.) a MEEQ (Modified Essential Elements Questionnaire. Australasian Therapeutic Communities Association). V současné době probíhá v Sekci TK A.N.O. úprava seznamu pro naše prostředí. V ústním sdělení shrneme vývoj návrhu seznamu nezbytných součástí do současné podoby a představíme možnosti jeho dalšího využití (praxe v TK, zdroj pro standardy, výzkum).
Na doprovodném posteru budou zmiňované materiály umístěny ve své původní podrobné podobě.
12.30-13
závěrečná diskuse, zakončení konference
***
Program a prezentace proběhlých konferencí: Liberec 2013, Blansko 2015, Telč 2017, Bílá Voda 2019.